UBYTOVÁNÍ PRONÁJEM CHAT MORAVSKÝ KRAS JEDOVNICE BLANSKO

Historie o Jedovnicích  

Nejstarší písemná zmínka o Jedovnicích pochází z roku 1251. Historie tohoto městysu položeného v malebné kotlině mezi lesy je však starší. Souvisí s osídlováním kraje slovanským obyvatelstvem, živícím se zemědělstvím a dobýváním železné rudy.

Za zakladatele jedovnického panství a rodu pánů z Holštejna je považován Crha z Čeblovic. Pocházel z Tišnovska, jeho rodná ves Čeblovice poblíž Lažánek zanikla. Poprvé se Crha vyznamenal statečným postojem proti Tatarům, za to byl jmenován rytířem krále Václava I.

Stará P O V Ě S T vypráví o původu jména obce Jedovnice, souvisejícím s příjezdem Crhy. Tehdy měla ves asi 15 domků, jejichž obyvatelé se živili zemědělstvím, rybolovem a pálením dřeva v milířích pro rudické železáře. Crha se zeptal jednoho starce, jak se vesnice jmenuje a ten odpověděl, že ves zatím jméno nemá. Na to Crha reagoval v horáckém nářečí : „Tak já teda jedo v nic?"

 A rozhodl se, že obec pojmenuje J E D O V N I C E.

V okolí bylo v minulosti několik obcí, které již před několika staletími zanikly. Nejvýznamějšími z nich byly osady Bystřec, Budkovan a Vilémov.

V bývalé osadě Bystřec je od roku 1975 prováděn systematický archeologický výzkum. Jeho výsledkem je odkrytí půdorysu celé osady, která čítala 19 usedlostí. Různý počet komor (2-8) v těchto usedlostech svědčí pro značnou majetkovou diferenciaci. Jsou zde doloženy stavby kůlové, srubové konstrukce, celokamenné komory (sýpky) a přístřešky lehké dřevěné konstrukce. Výsledkem je také obrovské množství nálezů nejen keramických a kovových, ale i látek organického původu. Bylo možné rekonstruovat způsob založení vesnice, vyměření parcel i jejich návaznosti na zaniklé plužiny (pole), které jsou známy v celé ploše.

Smrtí Crhy v roce 1308 se osiřelé panství Jedovnice dostalo do rukou pánů z Lipé. Bylo zde centrum obchodníků, řemeslníků, vzkvétal rybolov, k dostání byly výrobky rudických železářů. R. 1335 byly Jedovnice povýšeny na městečko a nadány znakem modrého jelena v červeném poli.

Poté jedovnické panství vystřídalo několik majitelů, Jedovnice zažily útrapy třicetileté války, řádění Švédů i morovou ránu. R. 1743 se na panství přiženil hrabě Antonín Salm, který se později stal majitelem rájeckých statků. Zakládal hamry, uvedl do provozu první dvě hutě, vznikly kolonie dělnických domků - dnešní Chaloupky.

R. 1811 byl správou panství pověřen Hugo Salm. R. 1822 zachvátil obec zhoubný požár, zničen byl i kostel s farou a radnice.

V r. 1848 byla obcím dána samospráva. Za první republiky se Jedovnice staly vyhledávaným rekreačním místem.

V roce 1848 vznikla v Jedovnicích jedna z prvních národních besed, dokonce jedna z prvních na Moravě, více v rubrice kultura .

Z kulturních památek je nejvýznamější pozdně gotický kostel, postavený v 16. století namísto původního dřevěného. Kostel byl koncem 20 století moderně vyzdoben.

Jedovnický kostel sv. Petra a Pavla

Jedovnický kostel je moderní učebnicí sakrálního umění konce 20. století. Tehdejší farář P. František Vavříček povolal v té době neznámé umělce Mikoláše Medka, Jana Koblasu a Josefa Istlera, aby moderně vyzdobili interiér jedovnického kostela.

O moderní úpravu jedovnického kostela se nejvíce zasloužil P. František Vavříček ( + 1995), který působil v Jedovnické farnosti 47 let. Jeho zásluhou byl také v letech 1969 - 1971 postaven moderní kostel v nedaleké obci Senetářov a modernizovány kaple v ostatních obcích farnosti.

designed by contents ©2019 UBYTOVÁNÍ CHATY JEDOVNICE